V Česku to je jeden z nejsilnějších ročníků v historii, cíle máme nejvyšší, burcuje Jakub Laurinc

Tenhle ročník je extrémně silný a máme spoustu výborných hokejbalistů

Chystáte se na největší turnaj roku, možná i kariéry. Jak probíhala příprava na celý turnaj?

Společná příprava začala vlastně už v prosinci, kdy jsme měli první kemp ve Svitavech, a pak jsme tam po novém roce pokračovali dalším kempem. Znovu jsme se sešli až na exhibiční utkání, které jsme měli proti Bílým Tygrům a pokračovali jsme minulý týden v Pardubicích, kde jsme měli dvoudenní kemp a sehráli jsme tam dvě přípravná utkání s reprezentací do dvaceti let.

V čem jste se v průběhu přípravy nejvíce posunul? Co jste na turnaj nacvičovali?

Ladily se hlavně pětky – lajny, hodně se to upravovalo a někteří kluci samozřejmě vypadli. Furt se to nějak měnilo, taky jsme hodně nacvičovali přesilovky a oslabení. Tomu jsme věnovali asi nejvíc času.

Jaké máte v kabině cíle před turnajem? Věříte si na zlato?

Samozřejmě, tenhle ročník je extrémně silný a máme spoustu výborných hokejbalistů. V Česku to je jeden z nejsilnějších ročníků v historii, takže máme ty cíle nejvyšší.

Jaká je nálada v kabině před startem a jak se těšíte na atmosféru během mistrovství?

Všichni se těší, až to bude. V kabině je to super, držíme spolu, je tam dobrá chemie. Vše se podařilo stmelit, jak má. Moc se těšíme.

Hraje se v Česku. Těšíte se na domácí prostředí a diváky nebo se těšíte i na něco jiného?

Samozřejmě domácí prostředí je specifické, přijedou i kamarádi, rodina a myslím si, že není nic lepšího, než hrát před domácími diváky.

Dojede vám nějaká osoba, díky které byste měl speciální motivaci zazářit?

Přijede můj nejlepší kamarád, i šéf z práce na tři dny. Na to se těším, až mě uvidí hrát.

Jaký máte vzor, díky kterému jste začal hrát hokejbal?

K hokejbalu mě vlastně přivedl táta, který byl také dlouholetým hráčem. Zahrát jsme si ale bohužel nestihli, jelikož měl těžké zranění s koleny. Rodiče mě k tomu přivedli.

Jak byste na mistrovství nalákal člověka, který hokejbal nikdy nesledoval?

Ačkoliv hokejbal není tak známý, je to rychlý a zábavný sport. Diváka dokáže strhnout a určitě vás neznudí.

Jak jste prožíval exhibici proti hokejistům Liberce?

Bylo to určitě zajímavé zpestření, protože ti kluci trénují každodenně a živí se tím. Zahrát si proti profesionálům je super. Je dobré, že i my amatéři, kteří se tím neživíme a hrajeme pro radost, jsme je v pohodě stíhali, a vlastně jsme je i porazili.

Jaké máte vyhlídky s hokejbalem do budoucna?

Tohle bude už moje třetí juniorské mistrovství, byl jsem v reprezentaci do šestnácti i do osmnácti let. Byl bych nejspíš i do dvaceti let, ale tam nám to překazil covid. Kvůli tomu je vše i takhle posunuté, že jsme až ta kategorie U23. Nechtěli, abychom o mistrovství přišli, takže nám to takhle posunuli. Nejbližším cílem je probojovat se příští rok na mistrovství světa můžu do Švýcarska.

Co pro vás znamená samotná účast na turnaji?

Všichni jsme bojovali o nominaci. Nejlepší je, že si můžeme zahrát tady v Česku před rodinou a přáteli. Bylo by hezké vyhrát zlatou.